Sign in

close
Create an Account

Shopping cart

close

Pan Běžec Vítek Pavlišta

Vít Pavlišta se narodil 22. března léta páně 1985 v Jablonci nad Nisou jako druhorozený syn biatlonistky a lyžaře. Celá rodina se pak usadila v nedaleké Smržovce.

Brzy po tom, co se naučil chodit, obul i on svou první běžkařskou obuv a brázdil na lyžích spolu s bratrem Davidem smržovské louky. Rodiče vládli pevnou rukou, dbali na dostatek pohybu, zdravou stravu i dobré mravy obou chlapců.

Hlavně u Vítka to bylo potřeba, protože byl dosti vzteklé a nenažrané dítě. I přes hory seitanů, tofu, otrub, sóji a podobných laskomin, ke kterým měl Vítek přístup, se jim dařilo udržet tvar jeho těla v jakž takž přiměřeném stavu, především díky sportu, striktně makrobiotické stravě a rodičovské trpělivosti. Vítek se vztekal na lyžích, na kole i při pěších výletech a kdykoli měl možnost sníst bez dozoru rodičů něco nezdravého, přejedl se k prasknutí.

Aby se ještě víc zocelil, dali ho mezi skokany na lyžích. Šlo to ztuha, velmi ztuha, ale postupně si Vítek tento sport oblíbil natolik, že opustil rodinné hnízdo a šel hledat pomoc s technikou jeho skoků ke specialistovi na Jilemnické sportovní gymnázium. Dál ale při závodech ve skoku a severské kombinaci obsazoval poslední místa a fakt, že každoročně při celoškolních běžeckých testech zostudil studující běžce, lyžaře i orienťáky všech věkových kategorií si nikdo z trenérů nevšiml. Běžecké koláče, relativně bez práce, Vítkovi zachutnaly. A tak, když si uvědomil, že trofej pro vítěze Turné čtyř můstků už nejspíš nad hlavu nezvedne, byl běh jasnou volbou.

S jídlem rostla chuť, a tak se postupně při studiu Technické univerzity vypracoval až mezi nejlepší české běžce. Chutnat mu dodnes nepřestalo, ale s tím vztekáním to už není zas tak zlé.

Po studiích se vydal na zkušenou do Trutnova za svojí první prací. Tam, odříznutý od všech kamarádů a známých, prožíval těžké časy zvlášť, když kvůli zuboženým achilovkám přišel i o svůj milovaný běh. Náhradu za něj nenašel v práci, dalších studiích, cyklistice, lezení, lyžování, hře na kytaru ani ping-pongu. Do Trutnova nikdy moc nezapadl, a tak postupně začal svůj volný čas podřizovat touze uzdravit se. Nepomohli mu chirurgové, ortopedi, šarlatáni ani všemožní čarodějové. Pomohla mu jeho vytrvalost, tvrdohlavost a láska k běhu.

A tak se skutečně po 2 letech uzdravil, dal sbohem Trutnovu a vrátil se do Liberce mezi své a postupně i zpátky na startovní lajny. Lačný po úspěchu začal brzy zase vyhrávat.

S behaním si začal pomerne neskoro, až na vysokej škole. Ako si spomínaš na svoje bežecké začiatky?
Začátky v atletickém oddíle byly pro mě docela těžké. Nebyl jsem zvyklý na takovou zátěž a rychlá tempa, výkonnostně jsem spíš stagnoval a trápil se se zraněními. Milníkem bylo zranění achilovky v letech 2007-2009, po kterém se mi podařilo vrátit se s velkou motivací zpět mezi běžce.

Čo považuješ za svoj najväčší bežecký úspech? Je to účasť na ME v polmaratóne 2016 v Amsterdame?
Účast na jakémkoliv závodě jako úspěch neberu. Ta v Amsterdamu byla spíš ostuda, kdy jsem se snažil s bolavou nohou předně nevzdat. Za úspěch považuji třeba pražský půlmaraton v čase 65:09, jímž jsem se do Amsterdamu nominoval, nebo třeba letošní maraton za 2:16:30. Z mezinárodních závodů jsem byl nejlépe 13. a 18. na ME v běhu do vrchu. 2x top 20 beru taky docela jako úspěch.

Na wikipedii sa píše, že si zabehol limit na OH 2016 v Riu de Janeiro. Je to pravda? Prečo si sa na OH nezúčastnil?
To pravda není. Ani wikipedie není vševědoucí. V roce 2016 jsem kvůli zranění ani neběžel žádný maraton, kterým bych se mohl kvalifikovat.

Vieme, že máš riadne zamestnanie.
V minulosti si trénoval iba po práci. Kedy si prešiel na dvojfázový tréning? Koľko bežeckých tréningov absolvuješ v rámci týždňa?
Je to asi 3 roky, co jsem do tréninkového plánu zařadil v přípravném období běhy do práce. Během závodních měsíců pak běhám zase pouze jednofázově. Počet tréninkových jednotek a kilometrů se u mě velmi liší v průběhu roku. V zimě, kdy se cca 5 měsíců pouze připravuji a nezávodím, naběhám týdně často 2x tolik než po zbytek roku. Týdně se dostanu na 160 – 200 km, většinu z nich v tempu.

Ako vyzerá tvoj bežný pracovný deň a koľko nabeháš cez víkend, keď nemáš preteky?
Opět se velmi liší v zimě a v létě. Budíček mám ale nastavený stále stejně na 5:30, trochu se nasnídám a zacvičím si, pak běžím do práce, nebo cvičím déle, v případě, že ranní fázi nemám. V práci si dám druhou snídani, oběd, odpolední svačinu s kávou a pak buď rovnou vybíhám z práce, nebo jedu na trénink do Liberce. Prostředí volím podle plánovaného běhu.
Počet kilometrů naběhaných přes víkend se liší podle plánu. Může to být klidně 70 nebo taky 10.

Z čoho pozostáva tvoj jedálniček? Akú stravu a nápoje preferuješ?
Jsem vychovaný jíst všechno, žádný sportovní jídelníček si nedržím. Hodně mám rád maso na všechny způsoby. Nejvíc asi tučné vepřové. Na druhou stranu sladkosti třeba vůbec nevyhledávám.

Nedávno si vyhral MČR v maratóne v osobnom rekorde 2:16:30. Ako prebiehala príprava na maratón? Môžeš nám prezradiť, ako vyzeral tvoj týždenný tréningový plán?
Trošku už jsem to nastínil v předchozích odpovědích. Základ přípravy tvořily především dlouhé tempové běhy, fartleky a celkově vysoká kilometráž.

Splnil si B-limit na majstrovstvá sveta v atletike. Uvidíme ťa na jeseň v Dauhe?
Ne, do Dauhá se nechystám. Nejsem schopný se během léta kvalitně připravit na další maraton. Jet tam odškrtnout si účast mi smysl nedává.

Aké máš bežecké ambície do budúcnosti? Pokúsiš sa kvalifikovať do Tokia na OH 2020? Máš ešte nejaký nesplnený bežecký sen?
Kvalifikační klíč do Tokia není úplně jasný, pokud teda pominu limit 2:11:30, který dává jistotu kvalifikace a který si troufnu tvrdit, že nikdo z českých běžců nesplní. Pokusím se kvalitně připravit na příští sezónu a věřím, že pak předvedu na maratonu solidní výkon. Na co to bude nebo nebude stačit, ukáže příští běžecká sezóna.

Čo ti beh dáva a čo ti naopak berie?
Nebere mi nic. Neběhám, protože „musím“, ale protože chci, protože bez běhu bych nebyl šťastný. Je to můj únik od starostí všedního dne do světa fyzické námahy, která mi dělá dobře a která mi v dlouhodobém horizontu dává smysl. Běh je pro mě nedílnou součástí života, kterou se mnou sdílí i moje manželka a zároveň věřím, že i naše malá Sára najde jednou ve sportu zalíbení. Zatím to vypadá, že ji pohyb cizí nebude.

Čo by si odporučil amatérským bežcom, ktorí sa chcú napredovať vo výkonnosti?
Aby vytrvali v hledání radosti z běhu, protože věřím, že každý si ji v něm dokáže najít. Nehledejte ji v medailích, ale v dobrém pocitu ze sebe samotného. Běh není utrpení, které je potřeba párkrát do týdne překousnout!

Počítáš si kalorie co sníš, a nebo jíš dle pocitu?
Vůbec. Jím když mám hlad, nebo na něco chuť.

Po kolika letech tréninku jsi běžel svůj první maraton, a jaký jsi měl výsledný čas?
S atletickou přípravou jsem začal v roce 2004. První maraton jsem běžel na jaře v roce 2012, z toho 2 roky jsem neběhal vůbec kvůli chronickému zánětu v achilovce a 2 operacím. Vychází to tedy na nějakých 6 let atletické přípravy. Sportoval jsem ale samozřejmě už dřív. Výsledný čas jsem měl 2:20:40. Na to, jak málo jsem měl na maraton natrénováno, to nebyl zas tak špatný výsledek, což jsem ocenil až po několika dalších pokusech…

Kolik km tak za rok naběháš?
Pohybuji se mezi 5500 a 6000 km/rok.
Podle čeho trénuješ? Používáš nějakou aplikaci, anebo jen stopky a případně měřič tepu?
Řídím se především tempem a pocitem, nicméně hodinky mi monitorují i tep a spoustu dalších ukazatelů. V nich se ale nijak po tréninku nehrabu. Plán je jasně daný a snažím se ho držet, případně ho lehce upravím na základě aktuálních podmínek venku.

Při závodě ti spíš vyhovuje teplo a nebo spíš chlad?
Určitě chlad. Jsem původem lyžař a celý život jsem závodil v zimě. To mi zůstalo do dnes. Nejlépe se cítím v teplotách do 10 stupňů.

Piješ alkohol?
Ze všech druhů alkoholu piji pouze pivo. Nic jiného mi ani nechutná. Domů si ale lahváče nekupuji, takže si ho dávám jen příležitostně s kamarády nebo na rodinných oslavách.

Jaká je tvoje běžecká slabina, a naopak co je tvoje silná stránka?
Stává se mi, že jsem občas v závodě příliš měkkej v rozhodujících chvílích. Často třeba v soubojích s Jirkou Homoláčem. Papírově je lepší, má víc natrénováno a já to mám pořád tak nějak v povědomí, že by měl být rychlejší. Myslím, že dostkrát jsem si souboj s ním prohrál pouze tím, že jsem nedokázal zatnout zuby v době, kdy už i on jimi skřípal . Myslím, že je to běžecký talent. Máme ho v rodině.

Děláš i nějaký jiný sport?
Pouze jako doplněk se občas svezu na koloběžce, v zimě na lyžích nebo si jdu zaplavat.

Jak regeneruješ?
Zvykl jsem si poslední roky najít si jednou týdně čas na masáž, což společně s poctivým cvičením eliminovalo moje každoroční problémy s achilovkami. Nepravidelně se ještě dostanu do bazénu, ale to není víckrát než jednou, dvakrát za měsíc.

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? SDÍLEJTE HO
Share on facebook
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email
Scroll To Top
We use cookies to improve your experience on our website. By browsing this website, you agree to our use of cookies.